:48:01
Ne. Vlastnì, tak trochu.
:48:05
Celý èas jsem tam vykládala o ní.
:48:07
To je milé.
:48:11
-Kanceláø.
-Vytáèím Domù.
:48:13
Kanceláø! Do háje!
:48:18
Jedete mnohem rychleji ne ostatní.
:48:20
Urèitì e jste si toho vimla,
protoe já si toho vimnul.
:48:24
Jeï!
:48:36
U ádní cvokaøi.
:48:38
Omlouvám se, paní Dawsonová,
:48:41
ale být vámi,
u bych se mnou neztrácel èas.
:48:44
Omlouvám se, paní Dawsonová, myslím,
e byste mìla Sama odvézt domù.
:48:50
Sam doma.
:48:54
Pane Dawson,
jste srozumìn s faktem,
:48:56
e jsem vám byla pøidìlena
jako psycholog soudem,
:48:58
a obvyklá mlèenlivost mezi klientem a terapeutem...
:49:01
musí tudí zùstat stranou.
:49:03
Rozumíte tomu?
:49:05
Mlèenlivost musí zùstat stranou.
:49:12
Dobøe. Tak zaèneme.
:49:15
Byl jsem jednou u doktorky,
která mìla oranovou ordinaci.
:49:20
Vechny zdi byly oranové.
:49:25
Znáte ji?
Má oranovou ordinaci...
:49:28
a ije ve Van Nuys.
:49:31
Chci se vás zeptat na Lucy.
:49:33
Kolik jí je let?
:49:34
est. Sedm.
:49:37
Myslím, e mìla právì narozeniny.
:49:42
Jaká byla oslava?
:49:47
Pøedtím pøehráním vzkazu...
:49:49
stisknìte èervené tlaèítko Záznam.
:49:52
Zaèneme s nahráváním osobního uvítání.
:49:59
Co? Nevím.
Myslím, e to nefunguje.