:23:10
Je legenda z Kabýlie.
:23:13
Adam a Eva se nepotkali tak, jak my øíkáme.
:23:17
Kdy se potkali, byli nazí
:23:20
a pøili do svìta, který byl pokrytý snìhem.
:23:25
Eva chodila po snìhu,
:23:28
vrzajíc si svojí cestou,
:23:31
kdy tu náhle, nala Adama stát tam nahého.
:23:35
Byla tak vystraená, e uskoèila spìt
:23:39
a padla na zadek do snìhu.
:23:42
Její zadek se nachladil a zmìnil barvu na èervenou.
:23:47
Tak jí Adam zaèal tøít její zadek.
:23:50
To je o tom, jako vznikl svìt.
:23:53
Adam zaútoèil a mìli dítì.
:23:55
Dìlá si srandu ?
:23:59
Bylo bezpodmíneèné pravidlo
:24:03
nemysleme na svoje ivoty.
:24:05
A nebo co jsme zvyklí nazývat naimi ivoty
:24:09
vìk, jméno, profesi. Obeli jsme se bez toho.
:24:15
Nic z toho nemìlo význam.
:24:17
Nebylo to vìdomé rozhodnutí.
:24:25
To se prostì stalo.
:24:27
Pondìlí? Ano, stále máme pokoje.
:24:32
Trvalo to... 6 mìsícù. Ano, 6 mìsícù.
:24:37
Scházeli jsme se 3, nebo 4 mìsíce jednou,
nebo dvakrát týdnì.
:24:41
Pondìlí, není problém.
:24:43
Vidìli jsme se kadé 2 týdny, nebo tak podobnì.
:24:47
Úterky. Nebo nìkdy Ètvrtky.
:24:51
To záleelo.
:24:54
Nebyli jste z toho unavení?
:24:56
Ne.