:24:03
nemysleme na svoje ivoty.
:24:05
A nebo co jsme zvyklí nazývat naimi ivoty
:24:09
vìk, jméno, profesi. Obeli jsme se bez toho.
:24:15
Nic z toho nemìlo význam.
:24:17
Nebylo to vìdomé rozhodnutí.
:24:25
To se prostì stalo.
:24:27
Pondìlí? Ano, stále máme pokoje.
:24:32
Trvalo to... 6 mìsícù. Ano, 6 mìsícù.
:24:37
Scházeli jsme se 3, nebo 4 mìsíce jednou,
nebo dvakrát týdnì.
:24:41
Pondìlí, není problém.
:24:43
Vidìli jsme se kadé 2 týdny, nebo tak podobnì.
:24:47
Úterky. Nebo nìkdy Ètvrtky.
:24:51
To záleelo.
:24:54
Nebyli jste z toho unavení?
:24:56
Ne.
:25:00
Nikdy se mi to neznechutilo. Bylo to dobré.
:25:03
Dobré, to není to slovo. Bylo to dobré, ano.
:25:07
Ale nìco se dìlo.
:25:12
Zaèal jsem si na ní zvykat.
:25:16
Nejdøív, jsem ji vidìl jako krásnou.
:25:19
Potom jsem zaèal vidìt i její chyby.
:25:22
Ale potom ty chyby zmizeli. Její krása zmizela.
:25:27
Zaèal jsem si na ní zvykat...
:25:30
na její tváø, tìlo, její hlas..
:25:35
Mu je divný...
:25:38
myslím...
:25:41
Mu dívající se na tebe...
:25:45
touí po tobì...
:25:48
Cítí jeho touhu.
:25:53
Ty jí taky cítí...
:25:56
A to je nejdivnìjí èást...
Ty taky cítí, e touí po nìm,