:04:01
Øíkali jí
"Jiskøivý Diamant, "
:04:04
byla to hvìzda
:04:07
z Moulin Rouge.
:04:23
ena, kterou jsem miloval, ...
:04:27
... je ...
:04:31
... mrtvá.
:04:36
Do Paøíe jsem pøiel
:04:40
pøed rokem. ...
:04:46
... Psal se rok 1899
a bylo Léto lásky.
:04:50
Nevìdìl jsem nic o Moulin Rouge,
Haroldu Zidlerovi ...
:04:53
ani o Satine.
:04:55
Svìt byl zmítán
bohémskou revolucí
:04:58
a já pøicestoval z Londýna,
abych se jí taky zúèastnil.
:05:01
Na návrí blízko Paøíze
stála vesnice Montmartre.
:05:05
- Nebyla to, jak øíkával mùj otec:
- Vesnice høíchù!
:05:09
Ale støed
bohémského svìta.
:05:11
Plný hudebníkù, malíøù, spisovatelù.
:05:14
Øíkalo se jim:
"Dìti revoluce."
:05:20
Ano! Pøijel jsem, abych il bez
halíøe, psal o pravdì,
:05:23
kráse, svobodì,
:05:25
ale hlavnì o tom, èemu jsem
vìøil nade ve - o lásce.
:05:28
Poøád tahle smìná
posedlost láskou!
:05:32
Mìl jsem jenom jeden problém -
nikdy jsem nebyl zamilovaný.
:05:37
Natìstí, právì v té chvíli,
:05:38
ke mì stropem propadl
argentiòan v bezvìdomí.
:05:44
A rychle se k nìmu pøipojil
skøet pøevleèený za jeptiku.
:05:47
Jak se máte?
:05:49
Jmenuji se Henri Marie Raymond
Toulouse-Lautrec Monfa.
:05:54
- Co?
- Stranì se omlouvám za tohle vechno.
:05:56
- Právì tady nahoøe
nacvièujeme hru.
- Co?
:05:58
Hru, velice moderní kousek.
Jmenoval se Bájeèný Velkolepý.