Serendipity

:05:01

- Hmm.
- Serendipity. To je jedno
z mých oblíbených slov.

:05:03

- Vážnì? Proè?
- Uh-huh.

:05:05

Protože je to krásný zvuk pro to, co znamená:
šastnou náhodu.

:05:09

- Mm.
- Jenže, já na náhody nevìøím.

:05:11

- Já myslím, že osud je za vším.
- Oh, vážnì?

:05:14

- Ano.
- Osud je za vším?

:05:16

- Myslím, že ano.
- Všechno je pøedurèeno?

:05:18

- To nemáme vùbec na výbìr?
- Myslím, že dìláme vlastní rozhodnutí.

:05:21

Já jen myslím, že nám osud
posílá malá znamení,

:05:23

a záleží jen na tom, jak si ta znamení vyložíme,
jestli pak budeme
šastní nebo ne.

:05:26

- Malá znmení. Ano.
- Ano.

:05:29

Šastné náhody.
Náhodné objevy.
Kolumbus v Americe.

:05:32

- Ano, nebo Fleming
když objevil penicillin.
- Penicillin.

:05:36

- Fleming se jmenoval?
- Ano.

:05:38

Nebo "Jonathan
a rukavice. "

:05:41

- Ten neznám.
- Neznáte ten pøíbìh?

:05:43

Je to stará
lidová klasika.

:05:45

Nᚠhrdina, Jonathan, jde ven
hledat èerné rukavice.

:05:48

A jako ukázkovým dílem "šastnonáhodnosti" narazí na krásnou, pøitražlivou
anglickou dívku s pøítelem.

:05:57

Máte pøítele, že?

:05:59

- Ano, mám.
- To jsem si myslel.

:06:01

- A vy máte dámu s rukavicí.
- Ano, mám.

:06:06

- Mm-hmm.
- Bylo to velice pìkné.

:06:13

- No, Doufám, že si užijete
ty rukavice, co jste si koupila.
- Oh, urèitì ano.

:06:16

Vìtšinou oceòuji
vlastní nápady.
Co byste chtìl k Vánocùm?

:06:20

- Golfové hole.
- Oh.

:06:22

Takže teï jdete
za svým pøítele, nebo ne?

:06:24

Ne, myslím, že je pravdìpodobnì
venku a dìlá to, co vy.

:06:27

Zamilovává se do
nìèí pøítelkynì?

:06:30

Ne, omlouvám se. Jen jsem chtìl øíct,
že jsem se výbornì bavil.

:06:33

Víte, možná byste mi mìla
dát vaše telefonní èíslo,
víte, kdyby nìco.

:06:36

- Kdyby co?
- No, prostì kdyby nìco.

:06:39

Zrovna jsem se výbornì bavil, a už
vás nikdy nikdy nenajdu.

:06:42

No, jestli je nám dáno znova se setkat,
tak se znova setkáme.

:06:45

Jen teï není
ten pravý èas.

:06:47

Možná jsme se mìli setkat
v britském èase, pak jsme se jen
pøedbìhli o 5 hodin.

:06:51

No tak.
Vždy ani nevím, jak se jmenuješ.
Já jsem Jonathan.

:06:55

- Nepøinutí tì to
øíct mi nìco?
- Ano.