:42:03
vypadalo by to jako hoøící
Atlanta.
:42:06
Kdy by jsme potøebovaly tvoji radu,
tak se optáme. Má to?
:42:10
Velkou pusu.
:42:16
Myslí jen na své narozeniny.
Vìøily by jste tomu?
:42:20
-Taky se to brzi stane skuteèností.
-Pár dní.
:42:23
ádná èísla, vichni.
:42:26
Je tu jedna vìc, co máma vdy
umìla dobøe, narozeniny.
:42:31
Ráno,
mìli jsme oslavu, jen mi.
:42:34
Kdy se otec vrátil domù,
mìli jsme ji znovu.
:42:36
Nemohl se nikdy dozvìdìt o tom
raním dortu, take vdy dìlala dva.
:42:41
Bylo to nae tajemství.
:42:44
Jsem tak ráda, e tì mám.
:42:55
Zavolám Connorovi.
:42:58
Jde opravdu vpøedu.
No, necháme tì samotnou.
:43:04
Ale dobøe slyet je z kuchynì, tak mluv hlasitì.
:43:12
Ahoj.
:43:14
-Jak jsi vìdìl, e jsem to já?
-Kdo jiný?
:43:17
-Jak se má?
-Trochu zmatenì.
:43:20
Koòská sedativa
to za tebe zvládnou.
:43:23
-Nemohu uvìøit tomu, e jsi mohl tohle udìlat.
-Neptaly se.
:43:26
Poádali mne o to, øekly mi
svùj plán. Vyprovodil jsem tì.
:43:30
Odkud?
:43:31
Pomohl jsem tì dostat do letadla.
Jsou organizované.
:43:35
Mají dokonce zprávu od doktora.
Tvé práky má v tace.
:43:41
-Já mám taku?
-Na záchdì.
:43:44
-Pozdravuj za nás Connora.
-Slyel jsi to?
:43:47
Øeknu ti jednu vìc, setkání s
nimi o tobì hodnì vysvìtluje.
:43:51
-Jako?
-Nech mne to øíci takhle.
:43:54
ty jsi normálnìjí ne
má právo být.