:09:02
Její pøíznak je nenávist.
:09:05
Její pøíznak... je zloba.
:09:09
Její pøíznak je zuøivost.
:09:14
Její pøíznak... je válka.
:09:19
Ta nemoc... je lidská emoce.
:09:26
Ale, Librie...
blahopøeji ti.
:09:30
Protoe je tu lék
na tuto nemoc.
:09:32
Za cenu ztráty omamujících
výin lidských emocí,
:09:36
jsme potlaèili jejich
otøesné hlubiny.
:09:40
A vy jako spoleènost
dríte tento lék v náruèí
:09:47
Prozium.
:09:49
Nyní jsme mezi
sebou smíøeni
:09:53
a lidstvo je jednotné.
:09:56
Válka je pryè.
:09:58
Nenávist, vzpomínka.
:10:01
Jsme nae vlastní svìdomí.
:10:04
A je to tohle svìdomí, které
nás kvùli emocionálnímu obsahu
:10:10
nutí ohodnotit známkou EC-10
:10:12
vechny ty vìci, které by nás
mohly uvést v pokuení znovu cítit,...
:10:16
...a znièit je
:10:18
Libriané, zvítìzili jste
:10:21
Na vzdory osudu
a vlastní povaze...
:10:26
pøeili jste.
:10:51
Vdy kdy se vracíme
ze Spodin do mìsta,
:10:53
pøipomene mi to
proè dìláme to co dìláme.
:10:57
Skuteènì?