1:25:02
nás zùstalo patnáct,
samé dìti.
1:25:05
Pak náhle pøestali pøicházet.
1:25:08
Potom, jednoho dne,
1:25:11
se objevil chlápek.
Nebyl to stráný.
1:25:14
Mìl na sobì
1:25:16
uniformu barvy písku,
skvìlý.
1:25:20
Zakryl si nos
èerným kapesníkem.
1:25:23
Nevonìli jsme zrovna nejlépe.
1:25:25
Kadého vzal za ruku,
jednoho po druhém,
1:25:28
a poznamenal si nae èísla
do jeho notesu.
1:25:32
My jsme volali a hledali
nae rodièe.
1:25:37
A potom, odeel
a u se nikdy nevrátil.
1:25:41
Ale stráe se vrátili.
1:25:43
Byli stranì hluèní
a øvali èíslo.
1:25:45
Podíval jse se na svoji pai.
1:25:47
Nebylo moje.
Bylo nìkoho z ostatních.
1:25:50
Kdy procházel dveømi,
1:25:53
otoèil se
a podíval se po ostatních,
1:25:55
spokojený s úlovkem.
1:25:59
Pak zmizel.
a tak dále.
1:26:02
Kadý den, jedno nové èíslo,
nebo dvì.
1:26:05
Nebo ádné.
1:26:07
Nìkdy na nás jen tak
koukali, a pak odeli.
1:26:12
A nakonec, nezùstal nikdo
kromì Daniela a mì.
1:26:16
Zùstali jsme tam sami
celých ètrnáct dnù.
1:26:18
A povídali jsme si,
hodnì jsme si povídali.
1:26:21
Daniel byl velmi chytrý.
1:26:23
Vyprávìl mi jak pomáhá
svému otci v hodináøství.
1:26:27
Víte e
1:26:29
kdy se díváte upøenì
na velkou ruèièku,
1:26:32
tak jí mùete vidìt pohybovat se?
1:26:36
To je fotka Heleny,
jeho sestry.
1:26:40
Daniel vedel
1:26:41
e to nejsou nai rodièe
kdo na nás èeká venku.
1:26:46
Kdy se dveøe zase otevøeli,
1:26:49
vzal jsem svého kamaráda za ruku,
1:26:52
zavøel oèi a pøál si
aby to nebylo moje èíslo.
1:26:58
Kdy mì Daniel oputìl,
nemohl jsem otevøít oèi.