:39:04
No, v ivotì jsou horí vìci. Jako
kdy od tebe nikdo nic neoèekává.
:39:18
V tom houbovitém zákusku je
nìco divného.
:39:21
Tofu.
:39:37
Nesoustøedí se. To mi jde
na nervy.
:39:41
Jo, promiò, Tome.
:39:43
Ztratil jsem Lucy.
:39:47
Je to smùla, protoe jsem na ni
ve vem spoléhal.
:39:50
A úplnì jsem jí vìøil.
Je zábavná.
:39:55
Ne vìdomì, samozøejmì.
:39:57
Myslím, e je to tak lepí.
:40:00
Vánì? Proè?
:40:03
Dvì vìci, které znám, jsou achy a eny.
:40:07
achy, ty mají pravidla, figurky,
vìièky, konì, støelce.
:40:12
Jejich pohyby jsou pøedpovídatelné.
Nìkdo vyhraje, nìkdo prohraje.
:40:16
Ale eny, ty pravidla nemají.
:40:20
Jsou nepøedpovídatelné.
:40:22
Nikdo jetì nevyhrál ani neprohrál,
kdy jde o eny.
:40:25
Mluví o svých pocitech,
dokud ti nedojde dech.
:40:29
Co se týèe en, vichni mùi jsou pìáci.
:40:32
Zvlá to platí pro tak chytrou,
jako je Lucy. Tìko se ovládá.
:40:36
A ty ví, e mu musí ovládat.
:40:41
Jako já.
:40:42
Pøijdu domù. Kdy vejdu, vím, e
máma u pøipravila veèeøi na stùl.
:40:49
Dobøe, take ty poøád bydlí doma?
:40:53
Jo. Jo.
:40:55
Samozøejmì.