:04:09
S tím se musí zaèít hned!
:04:32
Jaké to zas touhy, zmatky
na tvé èelo chmuru vìí?
:04:35
Proè myslí jen na nezdary?
Milý, co tì nepotìí
:04:42
ani láska tvojí Kláry?
- Vidìt tì vdy chvíli jen
:04:45
a pak strávit celý den
bez tvých slov a oèí, sám
:04:48
za to osud chválit mám?
- Miluj mnì, øekla jsem.
:04:54
Pøikývla jsem odevzdanì.
Potem rostl vak tvùj zápal;
:04:58
svírals touebnì mé dlanì,
neustále ses mì ptal:
:05:01
"Má mì ráda? Øekni, Kláro!"
aè jsi øeè mých oèí znal.
:05:05
Budoucnost mì dìsí, straí:
Tak málo jsme uèinili,
:05:11
bychom zítøek zajistili;
a ten je pøec v lásce naí.
:05:13
Ví, z tìch hádek, sporù, vád,
je s mým otcem má tvùj strýc,
:05:18
z toho nekouká nám nic;
spí nás mohou rozervat,
:05:20
spí nám hrozí rozdìlení,
jestli... - Dokonè! Uka, kam!
:05:24
Povìz mi, co dìlat mám.
- Jenom tvoje vùle zmìní,
:05:26
co tak tvrdì na nás padá.
- Nue mluv!
:05:29
e má mì ráda
a já tebe, es mùj osud,
:05:32
e chcem ít jak ena, mu,
víme dobøe oba u.
:05:35
Nevím vak oba dosud,
jak, èím rozbít onen skryt,
:05:37
kde jen choulit smí se cit,
kde mrou srdce, èekajíce,
:05:41
kdy se tìstí zmìní v al.
- Ty zná cestu? Povìz!
:05:43
- Vzít se. - Jakpak?! Kam jsi rozum dal!
- Musí chtít.
:05:48
A pøání strýce?
Otce?...Ty chce pikle kout?
:05:51
Kámen musí obejít se,
kdy se nechce z cesty hnout.
:05:54
Ach! Tak je to mínìné!
Hleï, chci tvá být, vdy a vude,
:05:59
stále tvá - jen v hanobì ne.
- Bude pøece mojí enou.