Zemsta
náhled.
zobrazit.
záložky.
hledat.

:05:01
"Mᚠmì ráda? Øekni, Kláro!"
aè jsi øeè mých oèí znal.

:05:05
Budoucnost mì dìsí, straší:
Tak málo jsme uèinili,

:05:11
bychom zítøek zajistili;
a ten je pøec v lásce naší.

:05:13
Víš, z tìch hádek, sporù, vád,
jež s mým otcem má tvùj strýc,

:05:18
z toho nekouká nám nic;
spíš nás mohou rozervat,

:05:20
spíš nám hrozí rozdìlení,
jestli... - Dokonè! Ukaž, kam!

:05:24
Povìz mi, co dìlat mám.
- Jenom tvoje vùle zmìní,

:05:26
co tak tvrdì na nás padá.
- Nuže mluv!

:05:29
Že mᚠmì ráda
a já tebe, žes mùj osud,

:05:32
že chcem žít jak žena, muž,
víme dobøe oba už.

:05:35
Nevím však oba dosud,
jak, èím rozbít onen skryt,

:05:37
kde jen choulit smí se cit,
kde mrou srdce, èekajíce,

:05:41
kdy se štìstí zmìní v žal.
- Ty znᚠcestu? Povìz!

:05:43
- Vzít se. - Jakpak?! Kam jsi rozum dal!
- Musíš chtít.

:05:48
A pøání strýce?
Otce?...Ty chceš pikle kout?

:05:51
Kámen musí obejít se,
když se nechce z cesty hnout.

:05:54
Ach! Tak je to mínìné!
Hleï, chci tvá být, vždy a všude,

:05:59
stále tvá - jen v hanobì ne.
- Budeš pøece mojí ženou.

:06:02
Jenže kdo to vìdìt bude,
zdali vzali sis unesenou?

:06:05
Tiše!...Slyším kroky!...Jdi!
Nìkdo nás tu uvidí.

:06:09
- Slovo povìz!...
- Slyšel jsi. – Zmìò je! Nebudu tak žít!

:06:11
Nebudem, když budeš chtít.
Jak mi zšedla obloha...

:06:15
- Jdi už, jdi už, proboha!
:06:52
Bùh tì pozdrav, èíšníku!
Ve dne v noci pádím cvalem,

:06:55
zachvátil jsem šest vraníkù,
hlavu moh jsem srazit málem

:06:59
a z mé bryèky na dvou kolech
zbyly tøísky ve výmolech.


náhled.
hledat.