:34:03
A budem-li vytrvalí
pøi úprku do té dáli,
:34:07
by i pøekáky tu byly,
pøec jednou dojdem k cíli.
:34:10
Dobøe mluví: jdìme smìle!
Starou cestou nelze déle.
:34:14
Pøesvìdèil jsi mì, mùj milý.
Mluví líp ne pøed chvílí...
:34:18
kdys mi útìk s tebou radil...
Kdyby tì vak odkryli
:34:22
nebo kdyby Papkin zradil?
- Nehleï stranou k zrádné stri,
:34:25
k mému srdci hlavu schyl!
ádná hrùza nevydrí
:34:28
tam, kde láska je ná cíl.
- Spánembohem, zùstaò si tu,
:34:32
ode mne má dovolení.
- Tvé mi mnoho platné není,
:34:36
i kdy vím, e tryská z citu.
- Snad i strýèek názor zmìní.
:34:41
Pomùe v tom - stolníková!
Ví, e právì pøed chvílí
:34:46
lásku si tu slíbili?
Ona sice rudla, bledla,
:34:50
odøíci vak nedovedla.
Snadno získá její cit,
:34:54
jen jí musí lichotit,
chválit její moudrost, ctnost,
:34:58
krásu, pùvab, svìí vzhled...
A stane se v tomto domì,
:35:02
èím je chce - a tøeba hned.
- Z komisaøe písaøem!
:35:05
Z toho patný dojem vzniká.
Ovem - bude vyváen
:35:09
tou ctí slouit u èíníka.
- Jdu a povím stolníkové.
:35:18
Pøes chvíli ji hrùza jímá,
za chvíli - vzor odvahy;
:35:23
hned - prý koda námahy,
hned zas víc ne nadìji má.
:35:27
Ach , ty krásné pohlaví!
Tvoje smutky a tvùj smích
:35:36
jsou jak hra vln jezerních:
Jedna druhou stále stíhá,
:35:41
ta se níí, ona zdvíhá,
vdy se vak v ní slunce smìje,
:35:46
vdycky èistá, bez konce je.
A my, pyní svìta vládci,
:35:55
v mimodìkém nadení
za tím stínem, co se ztrácí,
:35:59
nepøestanem na chvíli
honit se jak motýli.