:35:02
èím je chce - a tøeba hned.
- Z komisaøe písaøem!
:35:05
Z toho patný dojem vzniká.
Ovem - bude vyváen
:35:09
tou ctí slouit u èíníka.
- Jdu a povím stolníkové.
:35:18
Pøes chvíli ji hrùza jímá,
za chvíli - vzor odvahy;
:35:23
hned - prý koda námahy,
hned zas víc ne nadìji má.
:35:27
Ach , ty krásné pohlaví!
Tvoje smutky a tvùj smích
:35:36
jsou jak hra vln jezerních:
Jedna druhou stále stíhá,
:35:41
ta se níí, ona zdvíhá,
vdy se vak v ní slunce smìje,
:35:46
vdycky èistá, bez konce je.
A my, pyní svìta vládci,
:35:55
v mimodìkém nadení
za tím stínem, co se ztrácí,
:35:59
nepøestanem na chvíli
honit se jak motýli.
:36:12
Nue, pane, blahopøej mi!
S patøiènými postami!
:36:17
U jsem vyhrál! Úspìch zøejmý:
Vdova slovo dala mi.
:36:22
Co to stálo, nejlépe vím.
Hle - zas úspìch Papkina!
:36:25
Páni! Já se z nìho zjevím!
Zase vanit zaèíná!
:36:29
Prý on! - To já vyhlíd chvíli
jak bychom se domluvili.
:36:32
Ona na mne takhle oèkem,
a já k ní hned, nìnì, boèkem
:36:40
Ona ovem - ciráty:
semhle támhle, kdysi cosi
:36:44
a já nic, jen koukám, aby
blíe byly nae nosy.
:36:47
Blí a blí...a náhle - mlask!
Do ní jak by bièem prásk!
:36:54
Zrudla jako rùe kvìt
a mnì koncept tak se splet,
:36:58
e jsem skoèil horempádem
a chtìl jsem se ztratit zadem.