:37:02
Jene ona - tentocpane!
na mne, prý "Stùj, Matìji!
:37:05
Nech se tvoje vùle stane..
Stolníková pøijme ji.
:37:09
Tu má prsten. Bùh nám pøej!"
- To je toho! A já myslil...
:37:14
Na jazyk si pozor dej!
Nebo...
:37:17
Poøad jsi tak prudký...
Jen si pøedstav nae pùtky,
:37:21
nemít já krev chladnìjí.
Jsou vak vìci vánìjí.
:37:24
o tìch mluvme.
- Radil bych!
:37:26
Onen mladík odnaproti,
co jsem ho tak ráznì zkrotil,
:37:30
s ádostí se obrací
na tvém statku o práci.
:37:34
Vìrný, snaný prý bude...
Jene...povídá se vude,
:37:41
e se moc rád kouká na dno.
- A se kouká nebo ne,
:37:45
práci pro nìj nemám ádnou.
Nebudu pøece drobty sbírat,
:37:49
co Mlèkovi z vousù spadnou!
Leda, e by se chtìl vzpírat,
:37:56
Doufej - svitne slunko nové,
ta chvíle je nedaleká.
:38:01
- Kde je prosebník? Co chce?
- Zde je, dotìra.
:38:05
- Tak mladý?
- Jestli proviní se tady
:38:08
tím, e zvedne oko své...
Ne!
:38:12
- Co vidím?!
- Hana! - Václav!
:38:17
- Vskutku nevím...já...
- No ne!
:38:20
- Stolníková tedy ty jsi?
- Nevìdìl jsi to snad?
:38:23
Ba...kdysi...
Jak teï mluvit? Co jí hrát?
:38:25
Nevìdìl jsi, e pan stolník
Èepøiòský, mùj manel tøetí,
:38:28
ké jeho duch k bohu letí
sotva zjara se mì vzal,
:38:31
na podzim u v hrobì spal?
- Ba, ba, vzpomínám si u...
:38:34
- V náruèí mém dokonal
- Dokonal?...Ach, boe... vskutku.
:38:39
Zpoèátku jsem ila v smutku,
je to zlé, kdy není mu;
:38:43
èas vak utopí i al.
- Utopil se, uboák?
:38:48
- Kdo to øíká?
- Ne?...Ach tak!
:38:51
To je dobøe...Nu, já jdu.
- Jakou to má náladu?
:38:56
Mluví zcesty!...Nepomát ses?
- To je moné.
:38:59
Jen pojï blíe.
Nepustím tì u, mùj kníe!