:38:01
- Kde je prosebník? Co chce?
- Zde je, dotìra.
:38:05
- Tak mladý?
- Jestli proviní se tady
:38:08
tím, e zvedne oko své...
Ne!
:38:12
- Co vidím?!
- Hana! - Václav!
:38:17
- Vskutku nevím...já...
- No ne!
:38:20
- Stolníková tedy ty jsi?
- Nevìdìl jsi to snad?
:38:23
Ba...kdysi...
Jak teï mluvit? Co jí hrát?
:38:25
Nevìdìl jsi, e pan stolník
Èepøiòský, mùj manel tøetí,
:38:28
ké jeho duch k bohu letí
sotva zjara se mì vzal,
:38:31
na podzim u v hrobì spal?
- Ba, ba, vzpomínám si u...
:38:34
- V náruèí mém dokonal
- Dokonal?...Ach, boe... vskutku.
:38:39
Zpoèátku jsem ila v smutku,
je to zlé, kdy není mu;
:38:43
èas vak utopí i al.
- Utopil se, uboák?
:38:48
- Kdo to øíká?
- Ne?...Ach tak!
:38:51
To je dobøe...Nu, já jdu.
- Jakou to má náladu?
:38:56
Mluví zcesty!...Nepomát ses?
- To je moné.
:38:59
Jen pojï blíe.
Nepustím tì u, mùj kníe!
:39:04
Mlè! Mám hrùzu z toho slova!
Hleï, jak èerveò v tváø mi ene
:39:09
mé studentské provinìní.
Titul, jméno - nic u není,
:39:13
nic si Václav nezachová,
nebo...
:39:14
- Co? - jsou vymylené.
- Vecko? - Vecko do písmene.
:39:17
- Nejsi kníe?
- Jak ty pape.
:39:18
- Proè to dìlals?
- Mládí - chápe?
:39:22
Choutky prázdné, støídavé,
fanfarónství bezhlavé,
:39:25
dobrodruství bez cíle...
- A tvá láska, Václave?
:39:30
- A teï kudy z konopí!
- Èervená se? - Pochopí,
:39:33
kdo tì vidí. Èekala jsem,
ptala jsem se tisíckrát
:39:39
leè kníete Radoslava
nikdo neznal, nemohl znát.
:39:47
- Byl jsem mladý...
- " Byl jsem mladý!"
:39:50
Mazaný vak nad jiné.
- To snad ne!
:39:54
- Je dùkaz tady.
- Dùkaz? Jakýpak?
:39:57
- Tvá zrada.
Zmìnil jsem se, proè by ne?