:41:03
Povìz, co chce teï?!
- A visím,
:41:05
jestli sám vím. Nu, buï zdráva!
- Poøád tatá, stejná hlava!
:41:11
Zùstaò!
- Sper ïas Papkina!
:41:19
Teï jsem vskutku zajatý.
- Tys má láska jediná
:41:26
nade vemi kníaty!
Do mých komnat pùjdeme,
:41:34
v bezpeèí tam bude, milý,
a kdyby tì objevili,
:41:40
ubrání tì srdce mé.
:41:52
- Ach!
- Tak jak?
:41:53
- To je...
- Nic, nic...
:41:56
- Co chtìl?
- Co jí povìdìt?
:41:58
Daøí se - u jde mu vstøíc!
Nebo to mám nevìdìt?
:42:03
- Ne, proè?...
- Musím od podlahy
:42:06
celý pøípad promyslit;
nelze jednat bez rozvahy.
:42:11
Proto prosím: ani pit,
e je zde, e o nìm ví.
:42:15
Potom vysvìtlím ve blí.
- Pùjdu.
:42:17
Nepustím tì ji.
A teï, prosím, se mnou, pane.
:42:20
Je to stranì zamotané,
doklady snad øeknou víc.
:42:26
A ty, Klárko, neví nic!
Jako kámen hrobový!
:42:31
- Nikdo se nic nedoví.
- Celou vìc bys pokodila;
:42:36
pak ti povím víc, má milá.
:42:55
Jéjej, to je k popukání,
kdy chce klamat klamaný!