:37:00
- Kdo je to?
- Pomáhá mi s potravinami.
:37:04
- Vypadá jako vichni vodtamtaï.
- Abnere, jsem v poøádku. Je to hodný mu.
:37:08
Dobøe mami.
:37:12
Snaí se mì jen chránit.
:37:15
- Øíkala jste, e se jmenuje Abner?
- Jo.
:37:19
Nìco jsem zapomnìl.
:37:22
Oh, to je lepí, ten klobouk. O moc!
:37:25
Je to posranej sráè.
Nesnáím ho, pøísahám.
:37:30
- Zdáte se mi v poøádku .
- Oh, neznáte mì.
:37:37
Zapomnìla jsem. Povídali jsme si,
nebo ne?
:37:43
Doopravdy ne.
:37:48
Chtìl jste si popovídat,
nebo se mì ptát? Kdy budu upøímá.
:37:52
Za ty roky
jsem sniovala svùj standard.
:37:59
Nikdo vám neøikal, e nemáte
pøíli velký smysl pro humor, e ano?
:38:04
- Já?
- Pøesnì tak.
:38:08
Jo.
:38:10
Ne, nikdo mì obvykle nepokládá
za vtipného.
:38:17
Ale bylo by výborné, kdybychom
li ven a dali si nìco k jídlu...
:38:21
Kdyby vám to nevadilo. Mohlo by to být pìkné,
a, víte, mohli bychom si popovídat.
:38:28
- jako pøed chvílí.
- Jistì.
:38:31
- Ale asi...
- rychleji.
:38:35
- Dobøe. Pokusím se.
- Dobøe, u víte, kde bydlím.
:38:39
A zase pøijdete, budu potøebovat
pøemístit nábytek nebo opravovat okenice.
:38:44
- To je v poøádku.
- Mockrát vám dìkuji za tu rùi.
:38:48
- Rádo se stalo.
- Moná se zase uvidíme.
:38:52
Ano, madam. To by bylo skvìlé.
:38:59
- Tak to asi...
- Nashle.