:51:05
Jsem tak kritická.
:51:07
To je moje nejvìtí chyba,
:51:10
a nìkteré z dùvodù
jsou zøejmé,
:51:13
Ale sebe se ptám, proè?
:51:15
Proè jsem tak tvrdá
tøeba na tebe, Beth,
:51:18
kdy léta jsi
dcerou mých snù.
:51:21
Jsi, a ty to ví, e jsi.
:51:23
kromì tvých problémù s váhou,
jsme prakticky stejní,
:51:27
tak proè jsem na tebe tak tvrdá.
:51:29
A nejde zapomenout, e dìlá
i stejné chyby jako já,
:51:32
a pøeju ti tvoje vlastní.
:51:34
Ale, jsem na tebe pøíli tvrdá,
protoe jsme se mìli moc dobøe.
:51:38
A asi se to jetì
zhorí Timmy.
:51:41
taky na bebe, budu tvrdá
protoe jsme se náme dobøe.
:51:44
Take proè vlastnì jsem byla tvrdá na April,
kdy jsme se tehdy nemìli vùbec dobøe?
:51:48
To pøece není pravda.
:51:49
Celé dny jsem se snaila vzpomenout
na nìco pìkného s April,
:51:53
a vzpomnìla jsem si jen na jednu.
:51:55
Jednu ivou, krásnou vzpomínku.
Musí jich pøece být víc.
:52:00
- Jedna mùe staèit.
- Tak co to bylo?
:52:03
To není dùleité.
:52:04
Je to dùleité.
Tak nám to øekni.
:52:09
Tak dobøe. Byly jí asi tøi roky,
:52:12
koukala se z okna
na Locustovou ulici.
:52:15
Bylo to brzo ráno,
ale u svítilo sluníèko.
:52:20
Koukala z okna
a pak se ke mnì otoèila,
:52:25
a øekla: "Mami,
e má ráda kadý den?"
:52:35
To jsem byla já!
:52:39
Byla!
:52:41
April bylo est let,
kdy jsme ili v Locustovì ulici.
:52:45
Je to tak?
:52:47
A co, jak malovala køídama
:52:50
a nakreslila loï Mayflower,
jak ji máme v rámeèku?
:52:53
- To jsem byla taky já!
- Pøestaò s tím!
:52:55
Omlouvám se, ale je dùleité
aby to bylo správnì.
:52:58
- Jsou to taky moje vzpomínky.
- Ví to jistì?