:52:00
- Jedna mùe staèit.
- Tak co to bylo?
:52:03
To není dùleité.
:52:04
Je to dùleité.
Tak nám to øekni.
:52:09
Tak dobøe. Byly jí asi tøi roky,
:52:12
koukala se z okna
na Locustovou ulici.
:52:15
Bylo to brzo ráno,
ale u svítilo sluníèko.
:52:20
Koukala z okna
a pak se ke mnì otoèila,
:52:25
a øekla: "Mami,
e má ráda kadý den?"
:52:35
To jsem byla já!
:52:39
Byla!
:52:41
April bylo est let,
kdy jsme ili v Locustovì ulici.
:52:45
Je to tak?
:52:47
A co, jak malovala køídama
:52:50
a nakreslila loï Mayflower,
jak ji máme v rámeèku?
:52:53
- To jsem byla taky já!
- Pøestaò s tím!
:52:55
Omlouvám se, ale je dùleité
aby to bylo správnì.
:52:58
- Jsou to taky moje vzpomínky.
- Ví to jistì?
:53:01
Má pravdu.
Sakra, bùh a vichni svatí.
:53:03
Teï jsem si na nìco vzpomìl.
:53:06
Byla,.. nevím kolik jí bylo,
:53:08
ale mìla obleèenou
rùovou noèní koili,..
:53:12
To jsem byl já.
:53:15
- Jen ertuju.
- Vtipné, velmi vtipné.
:53:18
A vracel jsem se z výletu,
nebo taky ne.
:53:22
Pøiel jsem do jejího pokoje
a spala, ve své postýlce
:53:28
a bylo to nádherné.
:53:31
- To je vechno?
- Vechno.
:53:35
To je hezké.
:53:36
To teda není.
Tvùj nejhezèí okamik je, kdy spí!
:53:41
Neøekl jsem, e to byla
mùj nejhezèí vzpomínka,
:53:43
jen mi to vytanulo na mysli.
:53:48
Joy
Mami?
:53:54
Joy, pozor!
:53:59
- Co to s tebou je?
- Je to na hovno, Jime.