:44:01
Shromádili jsme se tu dnes,
protoe nás opustil pøíli brzy.
:44:08
Slova jsou chabou útìchou,
kdy mladý ivot skonèí tak pøedèasnì.
:44:17
Ale napadlo mì,
e pøeètu úryvek z básnì,
:44:21
kterou napsal jeden mladý kanadský
letec jménem McGee za války
:44:26
a nali ji v jeho skøíòce poté,
co ho sestøelili.
:44:31
"Ach, vyklouzl jsem
z chmurných pout zemì
:44:36
a tanèil oblohou
na tmavì støíbøitých køídlech,
:44:41
k slunci jsem plhal a pøidal se k
bujarému veselí sluncem rozdìlených mrakù,
:44:47
a dìlal sto vìcí, o nich se vám nesní.
:44:52
Krouil a vznáel se,
létal vysoko ve sluncem ozáøeném tichu.
:44:58
Vznáeje se tam, honil jsem vyjící vichr
:45:03
a vrhal svou èerstvou
zruènost beznohými sínìmi vzduchu.
:45:07
Vzhùru do dlouhé, ílené, planoucí modøi.
:45:12
Dosáhl jsem vìtrem bièovaných výin
s hravou grácií,
:45:17
kam skøivan, ani orel nikdy nevylétli
:45:21
a v tichu, pozvedajícím mysl
:45:24
vstoupil jsem a do vysoké
a neporuené svatosti vesmíru.
:45:29
Vztáhl jsem ruku
:45:33
a dotkl se tváøe Boí."