:33:00
...a od té doby se to nìjak...
:33:03
...já nevím.
:33:04
Vzpomínky jsou krásné, kdy se
nemusí zabývat minulostí.
:33:11
"Vzpomínky jsou krásné, kdy se
nemusí zabývat minulostí."
:33:14
To bych chtìl mít na nárazníku.
:33:15
Kdybys o tý noci napsala kníku,
tady má název.
:33:18
- Ale byla by to úplnì jiná kniha.
- Jo, nebyl by tam sex.
:33:22
- Ale ví co?
- Co?
:33:24
Kdy jsme se znovu seli...
:33:25
...mùeme zmìnit nae vzpomínky
na tu Vídeò.
:33:28
U to pøece nemusí skonèit tím,
e jsme se nesetkali.
:33:32
Má pravdu. Vzpomínky nejsou
uzavøené, dokud ijeme.
:33:36
Já vím. Já mám
jednu vzpomínku z dìtství.
:33:40
- Ale zjistila jsem, e se to nestalo.
- Coe?
:33:42
Kdy mi bylo asi deset,
máma se o mì stranì bála...
:33:45
...kdy jsem se veèer vracela z piána.
:33:48
Poøád mì straila dìdkama,
co mi dají bonbóny...
:33:51
...a pak mi ukáou ptáèka.
:33:53
Tak mi to vtloukla do hlavy,
e kdy jsem pak vyrostla...
:33:56
...ila jsem v pøesvìdèení,
e se to opravdu stalo.
:34:00
Dokonce jsem si spojovala sex
s tou cestou domù.
:34:03
Pøedstav si, e do dneka, kdy...
:34:08
...kdy se s nìkým miluju,
tak se vidím, jak jdu tou ulicí domù.
:34:11
Pøísahám. Je to divný, co?
:34:13
- Je ta ulice daleko? e bychom tam...
- Coe? Ne.
:34:18
Je to moc daleko.
:34:21
Psal sis v dìtství deník?
:34:24
Jo. Sem tam.
:34:27
Ví, já jsem teï èetla ten svùj...
:34:29
...z roku "83.
- Jo?
:34:31
A co mì pøekvapilo...
:34:33
...e jsem se dívala na svìt
stejnì jako teï.
:34:36
Byla jsem jen trochu naivnìjí...
:34:38
...ale v jádru, vechny mý pocity
zùstaly úplnì stejný.
:34:42
Uvìdomila jsem si,
e jsem se moc nezmìnila.
:34:45
Jo, lidi se moc nemìní.
:34:46
Nechceme si to jen pøiznat,
ale zásadní vìci máme vrozený.
:34:50
Ani to, co se s námi nìkdy dìje,
u nezmìní nae zaloení.
:34:54
- Vánì tomu vìøí?
- Myslím, e jo.
:34:55
V jedný studii sledovali lidi,
co vyhráli v loterii...
:34:59
...a ty, co se ocitli na vozíku.