:59:03
Co myslí?
:59:05
Je to velmi hezké.
:59:08
Opravdu?
Pøipadá mi to jaksi bez ivota.
:59:14
Má velmi zajímavou tváø.
:59:17
Vadilo by ti, kdybych ji namalovala?
:59:20
Jakou barvou chcete
malovat moji tváø?
:59:23
Tak se mi to líbí.
:59:24
Asi bude docela
nároèným objektem.
:59:27
Tedy, pokud ti nebude vadit
tu chvíli posedìt.
:59:31
Mimochodem, já jsem Sophie.
A jak se jmenuje ty?
:59:35
David.
:59:36
David? Dokonalé.
:59:39
Michelangelo mìl svého Davida
a díky tobì budu mít i já svého.
:59:52
Umí velice dobøe sedìt v klidu,
Davide.
:59:55
Vìtina dospìlých, které maluji,
nevydrí sedìt ani minutu bez hnutí.
1:00:00
Stále jim øíkám, e èím víc se hýbou...
1:00:02
...tím hùø budou vypadat na obraze.
1:00:07
Ale to neznamená, e
nesmí hýbat svojí pusou.
1:00:10
Mluvení nezkazí obraz.
Tak patná zase nejsem.
1:00:14
Já vlastnì ani nemám,
co bych øíkal.
1:00:16
No, pak asi nemusí
øíkat vùbec nic.
1:00:19
Na svìtì je stranì moc lidí...
1:00:21
...kteøí nemají, co øíct,
1:00:23
ale vekerý svùj èas
tráví mluvením.
1:00:26
Dìlá dobøe, kdy
etøí svá slova.
1:00:29
To znamená, e bude
velmi mocným muem.
1:00:32
Ale já se nechci stát
velmi mocným muem.
1:00:34
Pak se jím stát nemusí.
1:00:39
Jen buï rád, e jse èlovìkem,
který by jím být mohl, kdyby chtìl.
1:00:47
Mám strané potíe...
1:00:48
...s tvýma oèima.
1:00:51
Dosud nikdy jsem nemusela pouít
takové mnoství èerné barvy.
1:00:55
Takové váné oèi.