:16:02
- Jen stisknìte to oranové tlaèítko. Díky, jste zlatíèko.
- Není zaè.
:16:12
- Mami, oslòuje celé letitì! - Nemùu si pomoct!
Jestli je neupravím, budu je mít na kolenou.
:16:19
Ztrácím jediného pøíèetného v okolí.
:16:30
- Tohle teï patøí tobì, synku. A jsme
na tebe pyní. -Ano, pane.
:16:39
- Tak, a bezpeènì docestuj, dobøe?
Oh, opravdu jsem neplánovala nahlas breèet.
:16:47
- Mami, slíbila's. Kdy zaène, rozbreèím se také.
- Já vím, ale nemùu si pomoct. Jsi moje dìátko.
:16:53
A vdycky bude.
:17:18
- Jsi v poøádku?
- Jo, je mi fajn.
:17:27
- Jestli ti to vadí, mùu pøijít pozdìji.
- Hele, moná se mi jen stýská po domovì.
:17:32
- Stýská? Po Idahu? - Fajn.
- Promiò, to znìlo blbì...
:17:40
- Jen... Kdy jsem odeel z domu, letìl jsem sem jak raketa. Ale pokud jsi nikdy nebyl pryè z domu... Byl's?
:17:47
- Coe? Ale byl... Jenom ne na celé dva roky.
- Mohlo být hùø, mohlo pret.
:17:55
- To je "Mladý Frankenstein".
- Jo. Take dva roky, co? -Jo.