1:16:16
Zaèínám být trochu nervózní.
1:16:20
Zastavíme se nìkde? Jen se tak ptám.
1:16:31
Víte o Kristinì a té vaí soukromé kole?
1:16:36
Tak o to jde.
1:16:40
- Tak se jim to povedlo.
- Nevím, co mám dìlat.
1:16:43
Mì se neptejte. Já mám strach
o vlastní dítì, které tam chodí.
1:16:46
Chodí mi domù vydìená,
zvlá kvùli geometrii.
1:16:51
Ve sluném svìtì by jí taková kola...
1:16:53
mìla dát najevo, jak je skvìlá.
1:16:57
O Bernice se nemusíte bát.
1:17:00
Takové srdce nic nezmìní.
1:17:09
Jo, dìkuju.
1:17:16
Víte...
1:17:20
Je skvìlé slyet, jak to øíká nìkdo jiný.
1:17:26
To se tìko vysvìtluje.
1:17:33
Nezlobte se. Pøivedu vás sem...
1:17:38
- Asi to pøeháním.
- Ne!
1:17:40
Je správné se bát. O to tady jde.
Je to velké rozhodnutí.
1:17:44
Bát se o dìti je normální.
1:17:47
A být normální vás dohání k ílenství.
1:17:54
Nìkoho, jako jste vy.
1:17:56
Kdy máte pocit, e jste nìkde
na rozcestí, tak opravdu jste.