1:20:04
Vylo slunce a zaèalo mì zahøívat.
1:20:07
A øíkal jsem si, jak by bylo krásné
tady jen leet, bez pohybu a bez bolesti,
1:20:12
a Jeíi, byl jsem tak blízouèko
tomu pocitu podlehnout.
1:20:23
Byl jsem pøesvìdèený, e tu
vzdálenost nemùu pøekonat,
1:20:26
také jsem vìøil, e zemøu,
1:20:28
a bral jsem to prostì jako fakt.
1:20:36
A zdálo se být rozumné
pokraèovat v plazení dál,
1:20:38
pokud jste ovem nemìli pocit,
e to nikam nevede.
1:20:43
Myslím, e ta samota byla pøíèinou
pocitu oputìnosti.
1:20:48
Bylo to neodbytné.
1:20:54
Neplazil jsem se proto,
e jsem doufal v pøeití,
1:20:57
myslím, e jsem chtìl, aby byl
nìkdo se mnou, a budu umírat.
1:21:28
Byl to víceménì takový symbolický
akt, jak se sním alespoò
1:21:35
tak nìjak vnitønì rozlouèit.