1:00:01
Neberte to tak vánì.
1:00:03
Ale potøebuji vìdìt, Jestli
cokoliv, co vá manel vypráví
1:00:06
má nìjaké opodstatnìní, petku
pravdy, co by mohl pouít u soudu.
1:00:11
Mám migrény. Jo.
To je pravda.
1:00:15
Ale nikdy nevadili tak,
abych nemohla nic dìlat.
1:00:19
Mùete si o tom promluvit s mým lékaøem.
Øekne vám, e mì nikdy neparalyzovali.
1:00:26
A Ceci, myslím si, e je teï
trochu osamìlá.
1:00:31
Její otec jí opustil a byla nucená
se odstìhovat z její ètvrti.
1:00:34
Tak...
1:00:36
...si vytvoøila smyleného
kamaráda. ale to je normální.
1:00:42
To je v poøádku. Ale pro budoucí posudky,
kdy o tom mluvíte, napøíklad se soudcem,
1:00:47
drel bych se dál od frází jako,
¨její otec jí opustil¨.
1:00:49
Je dùleité, kdy druhá strana
je tak melodramatická,
1:00:52
- tak my musíme být rozumní.
- Správnì.
1:00:55
- To je ve co øíkám.
- Dobøe.
1:01:16
- To bych zaøízl.
- Jo chlape.
1:01:25
Ahoj zlatíèko.
1:01:30
- Mami?
- Jo?
1:01:31
Koukni, co mi dal táta.
1:01:34
- To je nádhera, to má tìstí.
- Poslouchej, pøítí sobotu to nejde.
1:01:39
Mùu si jí vzít v nedìli a pøivezu jí
hned ráno v pondìlí do koly?
1:01:43
Jo, to pùjde.
1:01:47
- Pojï zlato. Øekni tátovi ahoj.
- Ahoj tati. Díky za Barbie.
1:01:51
- Ten koòský ohon jsi jí udìlala sama?
- Jo.
1:01:53
- Je pìknej.
- Díky.