Naboer

:39:03

Pøemýšlel jsem o tom,
jestli bychom

:39:06

nemohli nìjak zajít,
dát si kafe.

:39:10

A trochu si promluvit.

:39:18

Omlouvám se za to,

:39:21

co se stalo poslednì.

:39:25

Choval jsem se hloupì.

:39:49

- Co jsi mu ještì øekla?
- Od všeho trochu.

:39:52

- Co jako?
- Vìci.

:39:56

- Jaké vìci?
- Vìci, co se staly.

:39:59

Vìci.
Co se stalo?

:40:09

To byla pøeci nehoda.

:40:14

Neøekla jsi mu,
že jsem to udìlal naschvál?

:40:22

Dohodli jsme se,
že to byla nehoda.

:40:25

Tehdy jsem si to myslela.
Ale už si nejsem tak jistá.

:40:28

- Vyklouznul mi z ruky.
- Vylil jsi na mì horké kafe.

:40:35

Nemùžeš øíkat lidem takové lži.

:40:39

Díky Akemu jsem pochopila,
že to nebyla nehoda.

:40:43

Vždy tu ani tenkrát nebyl.

:40:45

- Zeptal se mì, co jsme dìlali potom.
- Odvezl jsem tì na pohotovost.

:40:50

- Na pohotovost.
- Ano. Neodvezl snad?

:40:55

Milovali jsme se.

:40:58

Poprvé po pùl roce.
Vzrušil ses, vzpomínáš?