1:12:09
Zastavíme se tady na kafe.
1:12:21
Dìkuji.
1:12:22
To je první dálnice v Nìmecku.
1:12:26
Ve dvacátých letech
bylo mnoho aut.
1:12:30
Vidí tamta místa?
1:12:33
Tam si sedali vichni dùleití
a uívali si èekání.
1:12:36
Vichni politici, aristokrati.
- A potom, Hitler a jeho lidé.
1:12:42
Jo, ten tady taky sedìl.
1:12:49
Ví, kdy jsem byl na støední kole,
1:12:51
skupina studentù jela v rámci
výmìnného programu do Nìmecka
1:12:56
a já vyslechl spoustu o tom,
jak se k nim Nìmci chovali nenucenì.
1:13:02
Ale je jedna,
která mi nejde z hlavy.
1:13:05
Moji pøátelé mysleli,
e kadý èlovìk, který jetì ije a
1:13:09
má více ne 60 let,
se jistì úèastnil války.
1:13:15
Take vymysleli hru, která spoèívala v tom,
e zastavovali starí lidi na ulici
1:13:19
a ptali se jich hebrejsky: "Kde jste byl, kdy
mou rodinu spálili v koncentráku?"
1:13:24
A pak se stranì smáli, ví.
1:13:28
A ty tady chce hrát tu hru?
1:13:30
Vánì mì to napadlo.
1:13:32
Ale myslím, e jen 80ti, 85tiletí
nemohli být v armádì.
1:13:37
Dìsí mì, e jsou jetì naivu.
- Nebuï strapytel.
1:13:40
Mùeme to zkusit.
1:13:44
Kolik let má podle tebe
tenhle mu?
1:13:51
- Co se dìje?
- Nebude mi vìøit,
1:13:55
ale já toho chlápka znám.
Je to... Je to pøítel mých rodièù.