:33:01
Tak se toulal po parku
a poslouchal øeèníky
:33:05
- a vìøil jim.
- Taky øeènil.
:33:09
- Pøisazuju 10.
- Dorovnávám.
:33:14
- Jetì nìco, doktore?
- To je ve.
:33:17
Ve v poøádku?
:33:19
Není se èeho bát.
:33:21
Dobøe, dobøe.
:33:23
- Jak to jde, Bruci?
- Jetì jednu vìc.
:33:26
- Hezký den, pane Baldwine.
- Nashle. Díky.
:33:31
Kdo bude pøíjemce plnìní?
:33:33
- Prosím?
- V pøípadì vaí smrti.
:33:37
- Komu vyplatíme peníze?
- Samozøejmì Hildì.
:33:41
Já nevím.
To bych se cítil divnì.
:33:45
Proè by
Hildy nemohla být tím...?
:33:49
Postarám se o ni.
:33:51
Vdy se postaráte, Bruci.
:33:55
Má-li doktor
pravdu, budu tu dlouho.
:33:58
Bruci, tohle
je mùj èestný dluh.
:34:02
Byl jsem jí patným manelem.
:34:06
Mohla nárokovat
výivné. Ale nevzala si nic.
:34:10
Byla pøíli nezávislá.
:34:13
- To já jsem také.
- Já vím.
:34:17
Ale berte to takhle.
:34:20
Øeknìme, e budu
ít jetì aspoò 25 let.
:34:24
To u vydìláte dost,
e tohle nebude nic znamenat.
:34:29
Ale co kdy nevydìláte?
:34:32
Co Hildy,
a zestárne? Myslete na ni.
:34:36
Vidím ji teï.
:34:38
Bílé vlasy, levandule a krajka.
:34:42
- Vidíte ji, Bruci?
- Ano, vidím.
:34:45
Je stará, co?
:34:49
Nemyslíte, e Hildy
si zaslouí doít stáøí
:34:54
bez obav o peníze?
Jistìe ano, Bruci.
:34:58
Jistì, berete-li to tak.