:46:23
A jak to bylo dál?
:46:29
Ètyøi týdny jsem ho nevidìla.
:46:32
Dozvìdìla jsem se, e byl nemocný
a musel prodat svùj klavír.
:46:37
Potom se celý bledý,
objevil v obchodì
:46:41
a chtìl papír pro orchestr,
za dva ilinky.
:46:44
Poloil minci na pult a já vìdìla,
:46:47
e je to jeho poslední.
:46:50
Kdybych mu tak mohla pomoci,
a pùjèit peníze!
:46:54
Chtìla jsem mu to øíct!
:46:58
Jene to jsem se neodvaovala.
:47:01
Ale nìco jsem udìlat musela.
:47:04
Dala jsem mu nìkolik listù navíc
a kdy odcházel,
:47:07
zavolala jsem ho zpátky:
:47:09
"Zapomnìl jste drobné!"
:47:11
"To musí být omyl!"
:47:13
"Urèitì ne!"
:47:14
Dal jste mi pùlkorunu a tady
Je est pencí nazpátek.
:47:18
V té chvíli jsem si uvìdomila
hloupost situace.
:47:21
A jako by to nestaèilo,
pan Sardou vyel ze své kanceláøe.
:47:24
"Mohu vám být k slubám?",
zeptal se.
:47:26
"Ani ne",
odpovìdìla jsem v rychlosti.
:47:28
"Pán mi dal pùlkorunu
a zapomnìl drobné."
:47:31
Pan Sardou mu nechal drobné.
:47:34
Kdy odeel, pan Sardou otevøel
pokladnu a zjistil,
:47:39
e v ní není ádná dvoukoruna.
:47:41
Jakmile pochopil, jak to bylo,
propustil mì.
:47:44
Co jste dìlala potom?
:47:45
Chtìla jsem znovu zaèít tancovat
ale zase jsem onemocnìla.
:47:50
Vidìla jste ho nìkdy znovu?
:47:53
Ano, pìt mìsícù na to.
Po mém návratu z nemocnice.
:47:57
Vidìla jsem ho v Albert Hall.