:58:00
Tady je. To je neuvìøitelné.
:58:03
- Znal jste ho dobøe?
- Ne. Chodil do vyího roèníku.
:58:06
- Setkal jste se s ním od té doby?
- Ne, alespoò...
:58:10
Kdy o tom pøemýlím, nedávno
jsem ho potkal, ale nemluvil jsem s ním.
:58:14
Kdy to bylo?
:58:15
Asi pøed esti mìsíci na nádraí...
:58:17
Victoria, myslím.
:58:18
Napadlo mì tehdy, jak málo se zmìnil.
:58:20
- Mìl v té dobì knírek, pane?
- Ne.
:58:24
Paní Wendiceová, mohla byste mi ukázat,
jak se to vèera stalo?
:58:28
- Tony, musím?
- Bohuel ano, miláèku.
:58:37
Byla jsem v posteli, kdy zazvonil telefon,
tak jsem vstala a la sem.
:58:41
- Rozsvítila jste tady?
- Ne.
:58:43
Ukate mi, kde pøesnì jste stála.
:58:51
Tady, a zvedla jsem telefon.
:58:55
Okamik.
:58:56
Jste si jistá,
e jste stála zády k oknu jako teï?
:58:59
Ano.
:59:00
- Ale proè?
- Proè ne?
:59:03
Proè obcházet stùl?
Telefon se dá vzít z této strany.
:59:08
- Ale já ho vdycky beru odsud.
- Proè?
:59:12
Kdybych si musela nìco zapsat.
Mùu dret sluchátko levou rukou.
:59:17
Aha. Promiòte. Pokraèujte.
:59:20
Kdy jsem zvedla telefon,
:59:22
musel vyjít zpoza závìsu a napadnout mì.
:59:25
- Dal mi nìco kolem krku.
- Co míníte tím "nìco"?
:59:29
- Myslím, e to byla punèocha.
- Aha. A co se stalo pak?
:59:33
Povalil mì na stùl.
:59:36
Jasnì si pamatuji, jak jsem ucítila nùky.
:59:38
Kde ty nùky obvykle míváte?
:59:40
V koíku se itím. Zapomnìla jsem je uklidit.
:59:44
Co vás vede k domnìnce,
e se vynoøil zpoza závìsu?
:59:47
Kde jinde by mohl být?
:59:48
- Závìsy byly zataené?
- Ano.
:59:50
Zatahovala jste je sama?
:59:51
Ne, inspektore,
zatáhl jsem je pøed odchodem já.
:59:54
Zamkl jste i okno?
:59:55
- Ano.
- Jste si tím naprosto jistý, pane?
:59:58
Naprosto. Vdycky ho zamykám,
kdy zatahuji závìsy.