:07:03
Tome, dík. S tou domovnicí jsi mìl pravdu.
:07:06
Pøed soudem zaèala zpívat.
:07:09
Pøesnì, jak jsme chtìli, jako kanárek.
:07:11
-Mìl by si otevøít restauraci.
-Jak se vám dostalo na koili müsli?
:07:16
Prosím, buïte tak laskavá
a pomozte mi z té koile.
:07:22
Dík.
:07:23
Nerad tì ruím pøi rozcvièce,
ale mám nìco dùleitého.
:07:26
-Co se dìje, Blancharde?
-Potøebuju tu sedmsetpadesátku.
:07:30
-Jasnì. A co to je?
-Sedmsetpadesátka?
:07:33
Mìsíèní svodka z rozhodnutí soudu.
:07:36
-Napsal jsi ji?
-Ne. Nenapsal.
:07:40
-Aha.
-Ale napsal jsem osmsetdvaadvacítku.
:07:43
Vím o vech spisech
ve vech oddìleních návladního.
:07:46
A ádná osmsetdvaadvacítka
mezi nimi není.
:07:49
Prokouk jsi mì.
:07:50
Tu sedmsetpadesátku
chci mít do veèera na stole.
:07:56
-Obìdvá dnes se éfem.
-Já vím. Ve 12:30 u nìj.
:08:00
Ve 13:00 u Le Zinca.
:08:01
Tak ve 13:00. U Le Zinca.
:08:03
-Kdo obhajuje toho Marcheka?
-Laura J. Kellyová.
:08:06
Jednou si jako svìdka pøivedla psa.
:08:10
Byl pod pøísahou?
:08:12
Pan Marchek je milovaným èlenem velké,
soudrné rodiny.
:08:17
Pøedvedli jsme 24 bratrancù, tety,
strýce a dalí pøíbuzné,
:08:22
kteøí pod pøísahou vypovìdìli,
e to údajnì ukradené zboí...
:08:26
byly dary, které panu Marchekovi
vìnovali k narozeninám.
:08:30
Ètrnáct z nich mu vìnovalo televizor.
:08:35
Zdá se vám to nepravdìpodobné?
:08:36
Za normálních okolností moná.
:08:39
Ale vichni jsme slyeli místopøísené
prohláení pana Marcheka,
:08:42
e jeho snem bylo mediální studio,
:08:45
jaké má president Spojených státù.
:08:48
aloba tu zdùraznila skuteènost,
:08:52
e nikdo z rodiny nepøedloil úèet.
:08:56
Pìkné hodinky. Máte od nich úèet?
:08:58
Ne.
:08:59
-Zatknìte ho.
-Námitka, ctihodnosti.