:08:02
Pøeil vechny svoje známý.
Pochoval dvì eny a tøi dìcka.
:08:07
Mìl velkej oklivej oblièej, co vypadal
jako kufr, kterej procestoval milion mil.
:08:11
Celej pomaèkanej, rozbitej,
pokrábanej, plnej flekù.
:08:16
Èlovìèe, vypadal jako by
po tom oblièeji 80 let chodil.
:08:21
Kdy jsem se na ten oblièej podíval
a vidìl v nìm vechnu tu bolest,
:08:24
vechno to, co ztratil, vechno to utrpení,
:08:27
divil jsem se, e poøád chce ít dál,
e se prostì nepoloí a nevzdá to.
:08:33
- A zjistils to nìkdy?
- Ne. Nikdy jsem toho o nìm moc nezjistil.
:08:37
- Ale jednou jsem se ho zeptal.
- Co øekl?
:08:41
Zvyk.
:08:50
- Má tvá sestra práci?
- Je pokladní u Jona.
:08:53
Zaøídila si to tak, e pracuje,
kdy je její dcerka ve kole.
:08:57
- Myslí, e by ji nechali pøeloitjinam?
- Nevím. Proè?
:09:01
- Jen mì tak nìco napadlo.
- A co?
:09:08
Pøipadá mi to jako nemoná situace.
:09:11
Nemùe pøece ít celej ivot s tím,
e ti nìkdo kdykoliv vystøílí okna.
:09:15
Spousta lidí tak ije.
:09:18
Ví, znám jednoho chlápka,
co má nájemní dùm v Canoga Park.
:09:23
Moná bych mohl zaøídit,
aby tam za rozumnou cenu nìco dostala.
:09:30
Hele, Macku, díky, ale nejsem si jistej,
jestli je to dobrej nápad.
:09:35
Dobrá. Nebudu u o tom mluvit,
jestli je ti to nepøíjemný.
:09:40
Tøeba si to bude chtít rozmyslet.
Nemusí se rozhodnout hned.
:09:44
- Jo, monájo.
- OK.
:09:47
- Moje èíslo má.
- Jo.
:09:56
O co pøesnì jde?
Chci to vìdìt ze dvou dùvodù.
:09:59
Chci vìdìt, jestli jde o to, co myslím,