:32:04
Jednou jsem jí dal foák.
:32:06
A k výroèí zvìtovák.
:32:10
Ale o ten si øekla.
:32:14
Na co myslí?
:32:16
Ani nevím.
:32:18
Na ten rukopis, co právì ète.
:32:22
-Pøíernej román...
-Velmi autobiografický.
:32:27
-Co jinýho bych mohl napsat?
-Mám se urazit?
:32:30
Proè urazit?
:32:32
To nae setkání.
Na veèírku u Hamptonových?
:32:35
"Zahlédl ji z dálky
a v mysli mu vytanula Harriet.
:32:40
Cítil se k ní pøitahován,
protoe mu pøipomínala
:32:44
jeho jedinou velkou váeò.
:32:47
estý smysl mu øíkal, zkus to.
:32:49
Ale nebyla to Harriet.
Jeho sen se vzápìtí rozplynul. "
:32:54
-No jistì. Nebyla blázen.
-Ne, jen nudná.
:32:57
Je nejlepí.
Proto si ji taky vezme.
:33:00
-Ale zaplatí za to.
-Je to kvár. Zahodím to.
:33:04
Ne, ne. Je to ivé
a vtipné. Je to dobré.
:33:09
-Jsi zaujatá, jsi moje ena.
-Nudná ena.
:33:12
Proè chce slyet mùj názor?
Stejnì tì nezajímá.
:33:16
-To není pravda.
-Je to pravda.
:33:20
Myslím, e je to prùmìrné.
:33:22
Protoe na mùj úsudek nedá.
Kdyby ti to øekl nìkdo jiný,
:33:27
-tak bys to akceptoval.
-To teda ne.
:33:32
Za nìjaký èas si zaly
Judy a Sally na obìd.
:33:36
Sally pronesla
pøekvapující vìtu.
:33:39
Líbí se mi ít sama.
:33:41
Vánì?
Já mìla opaèný dojem.
:33:44
To byl strach z neznáma.
:33:47
Není to tak zlé, je to jako
kdy ti vytrhnou bolavý zub.
:33:52
Vechny hnisavé rány
tvého manelství, zklamání,
:33:57
zloba, vechno je
rázem pryè a ty jsi volná.