1:10:02
Tak jsme se zaèali bavit, a... ze zaèátku
jsem se jí moc nelíbil.
1:10:06
Je úasnì chytrá, velmi vznìtlivá a...
1:10:10
... krásná.
1:10:13
A já si byl tak nejistý sám sebou.
1:10:16
Myslel jsem si, e cokoliv øeknu,
bude znít hloupì.
1:10:20
No, chlape, toho bych se nebál.
1:10:23
Ne...
1:10:24
Ne, øekl bych e to tak nebrala.
1:10:26
Ne... A mimochodem - vedle tebe si sedla
ona, ne? Urèitì to udìlala schválnì.
1:10:30
Jo, fakt?
1:10:31
Jasnì.
1:10:36
My chlapi jsme tak hloupí. Nerozumíme
nièemu ohlednì en.
1:10:40
To málo co o nich vím je, e se chovají
trochu zdrenlivì. Nebo ne?
1:10:46
Jo.
1:10:51
Pøipadá mi to tu jako... nìjaký jiný svìt
ve kterém teï jsme, ví.
1:10:55
Jo, je to zvlátní.
1:10:57
Je to jako by èas kdy jsme spolu
patøil jen nám. Ná spoleèný výtvor.
1:11:02
Jako bych byla v tvém snu
a ty v mém, nebo tak nìjak.
1:11:06
A naprosto parádní je, e celý tenhle veèer,
ná spoleèný èas,
1:11:10
se vlastnì nemìl odehrát.
1:11:13
Jasnì, já vím. Moná tohle je ten dùvod,
proè je to ve tak pohádkové.
1:11:18
Ale pøijde ráno a my budeme muset z
plesu domù, ne?
1:11:24
Jo, ale myslím si, e by ses mìl právì teï
vytasit se støevíèkem,
1:11:28
a podívat se, jestli mi padne.
1:11:29
Vánì?
1:11:30
Jo.
1:11:32
Padne ti.
1:11:51
Mùj kamarád mìl dítì, byl to domácí porod,
tak tam byl aby se vím pomáhal a tak.
1:11:56
Øíkal, e v té hluboké chvíli pøi porodu,