Amistad

2:02:06

Mìl jsem na mysli své pøedky.

2:02:12

Pùjdu do minulosti,

2:02:16

daleko, až k poèátku èasu,

2:02:18

a poprosím je, aby nám pomohli...

2:02:23

pøi tom soudu.

2:02:26

Vztáhnu ruku dozadu
a vtáhnu je do sebe.

2:02:31

A oni musí pøijít,

2:02:34

protože v této chvíli jsem jediným
dùvodem, proè vùbec existovali.

2:03:19

Vaše Ctihodnosti...

2:03:22

je pro mne velkou útìchou,

2:03:25

že mùj kolega,
tady pan Baldwin,

2:03:31

tento pøípad znamenitì obhajoval

2:03:34

tak skvìlým
a vyèerpávajícím zpùsobem,

2:03:39

že témìø nemám,
co bych k tomu mohl dodat.

2:03:45

Avšak...

2:03:48

proè jsme tady?

2:03:52

Jak to, že se jednoduchá
a prostá záležitost majetku

2:03:55

ocitla natolik povýšena,
že se jí zabývá

2:03:59

Nejvyšší soud
Spojených státù amerických?