1:16:26
ÈESTNÉ UZNÁNÍ
Poezie
1:16:48
Máma je v nemocnici.
1:16:50
Rakovina postupovala rychleji,
ne jsme èekali.
1:16:54
Je mi líto,
ale bude nejlepí ukonèit chemoterapii.
1:17:04
Jene já nejsem pøipravená ji ukonèit.
1:17:08
Obávám se, e u víc nemùeme udìlat.
1:17:12
Musíme se teï snait...
1:17:13
pomáhat jí v tom dalím stadiu.
1:17:16
Dám ji na morfium.
1:17:18
Budete jí dávat
dvì tablety dennì proti bolesti.
1:17:21
Nesmí je výkat ani rozdrtit,
pak by mohly být jedovaté.
1:17:27
Je mi líto. Pøinesu vám recept.
1:17:46
Jak se ti líbí kola?
1:17:48
Jsou moc hezká.
1:17:50
- Líbí se ti?
- Páni, tohle jsme dìlávali...
1:17:52
na vaich kolech, kdy jste byli malí.
1:17:55
Sluí ti to.
1:17:57
Opravdu.
1:17:59
- Nechce kabát?
- Ne, mám na sobì nìkolik vrstev.