:33:03
Dobøe. Èíníku, úèet, prosím.
Mùu se o to postarat?
:33:08
Ne, já to zaplatím.
:33:10
-Urèitì?
-Naprosto.
:33:15
-Díky za veèeøi.
-Jo.
:33:18
Pravidlo èíslo 3: Rozejdìte se
s ním døív, ne to udìlá on.
:33:23
Kdo to udìlá první,
ten vyhrává.
:33:26
Rozela se se mnou!
:33:28
To je zajímavý.
:33:30
Sedìla tam a nechala
mì poniovat se tím,
:33:34
e jsem musel øíkat,
jak mi to je líto.
:33:38
Pak se se mnou rozela.
Mìl jsem ji nechat zaplatit.
:33:43
-Nabídla, e zaplatí?
-Proè?
:33:47
-Je dobrá.
-Protoe chtìla zaplatit?
:33:50
Ne, jde
o psychologickou výhodu.
:33:53
-Ale já zaplatil.
-Ale ona se nabídla.
:33:56
-To i døíve.
-Ale ne po rozchodu.
:33:59
Abys to dobøe chápal,
musí myslet jako ony,
:34:04
èíst mezi øádky.
:34:06
Musí se ptát sám sebe:
'' Kdy nabídla placení,
:34:10
chtìla skuteènì vytáhnout
peníze z kapsy?'' Pøemýlej.
:34:14
Která ena chce
platit za jídlo, kdy máte rande?
:34:18
ádná!
Je mi 29 let.
:34:21
Nepotkal jsem
ádnou takovou.
:34:24
Z toho mùe vyvodit,
e nejde o peníze.
:34:28
Tak o co jde?
:34:30
Chtìla ti dát najevo,
e to zaplatí, kdy bude chtít.
:34:35
Tím demonstruje
svou nezávislost na tobì.
:34:39
Snaí se ti øíci,
e pro ni nemùe nic udìlat.
:34:44
Ani jí koupit
tu pitomou veèeøi!
:34:47
Radìji by hladovìla,
ne by tì nechala platit.
:34:51
Na tom nìco je.
Na tom fakt nìco je.
:34:55
Ted' známe jeho prohøeek.
:34:58
el na veèeøi
s kolegyní z práce