:22:02
A po pár týdnech jsem se zmìnila.
:22:06
To mìsto bylo ponurý a edivý...
:22:09
...ale mìla jsem pocit,
e se mi vyèistil mozek.
:22:12
Hodnì jsem si psala do deníku...
:22:13
...napadaly mì úplnì nový vìci.
- Jako komunistický?
:22:17
- Já nejsem komunistka.
- Tak promiò.
:22:19
- Tak jo.
- Povídej.
:22:21
Polu tì do gulagu.
:22:23
Ne. Ví, chvíli mi trvalo,
ne mi dolo, proè se cítím jinak.
:22:27
Jednou jsem se procházela
po idovském høbitovì...
:22:30
...a nevím proè,
ale tam mi dolo...
:22:32
...e jsem ty dva týdne trávila jinak,
ne jsem mìla ve zvyku.
:22:35
Bez televize, tý jsem nerozumìla...
:22:38
...nebylo co kupovat,
nikde ádný reklamy...
:22:40
...take se dalo jenom...
:22:42
...chodit ven, pøemýlet a psát.
Vyèistil se mi mozek...
:22:47
...od konzumního ílenství.
Bylo to skoro a opojný.
:22:50
Mìla jsem pocit klidu. ádný nutkání,
e bych mìla být jinde...
:22:55
...a nakupovat.
:22:57
Moná to nejdøív vypadalo jako nuda...
:22:59
...ale nakonec mi to hodnì dalo.
:23:01
Bylo to moc zajímavý.
:23:03
Ví, e u je to devìt let,
co jsme chodili po Vídni?
:23:07
- Devìt let? To není moný.
- Taky mám pocit, e jsou to dva mìsíce.
:23:10
Ale je to devìt let.
:23:14
Zmìnila jsem se?
:23:18
Tak co?
:23:21
Nevidím tì nahou.
:23:22
- Coe?
- Já vím, omlouvám se.
:23:24
Tehdy jsi mìla nìjak jinak vlasy.
:23:27
- Ty myslí... Jo.
- Jo, rozpus si je.
:23:29
Tak si je rozpustím. Dobøe.
:23:31
Tak co? Voilá.
:23:33
No?
:23:37
No tak, honem. Povídej.
:23:42
Jsi teï hubenìjí. Zhubla jsi.
:23:46
Take døív jsem byla tlustá?
:23:47
- Ne.
- Zdála jsem se ti oplácaná.
:23:50
Byla jsem pro tebe tlustá.
Napsal jsi kníku o tlustý Francouzce!
:23:54
- Ne, poèkej.
- Ne.
:23:56
Ne, vánì, vypadá úasnì.
:23:59
A já jsem se zmìnil?