:04:00
Nebudu vám lhát,
aby to dobøe vypadalo.
:04:04
Jen vám øeknu, jak to bylo.
:04:06
Jmenuji se Yuri Orlov.
:04:08
Kdy jsem byl malý,
moje rodina pøijela do Ameriky.
:04:11
Ale ne tak docela.
:04:13
Stejnì jako vìtina Ukrajincù
jsme se vylodili na Brightonské plái.
:04:16
Pøipomínala nám Èerné Moøe.
:04:18
Pozdìji jsme si uvìdomili,
e jsme z jednoho pekla pøeli do druhého.
:04:23
Dokonce i v pekle
se obèas zjeví andìlé.
:04:27
Zboòoval jsem Avu Fontaine
od svých 10 let.
:04:31
Samozøejmì ani nevìdìla,
e existuji.
:04:35
Myslel jsem si,
e na ní nìco je.
:04:40
Prvních 29 let mého ivota
:04:42
pro mì byla Malá Odessa tím,
èím je pro vlak...
:04:45
...koneèná stanice.
:04:48
O svém jménu jsem vás lhal.
:04:51
Ve skuteènosti se nejmenuji Yuri Orlov.
:04:54
Být id je ve 20. století
nìkdy výhoda.
:04:58
V 70. letech, kdy jsme utekli ze Sovìtského Svazu
se moje rodina vydávala za idy.
:05:02
Od té doby,
se mùj ivot trochu zmìnil.
:05:05
Jak to jde, brácho?
:05:08
Nejde.
:05:09
To je Vitaly, mùj mladí bratr.
Stejnì ztracený, jako já.
:05:12
Jen o tom jetì nevìdìl.
:05:20
Mùj otec bral svou identitu vánì.
:05:23
Byl vìtí id,
ne vichni idé dohromady.
:05:26
To pøivádìlo mou mámu k ílenství.
:05:27
Kolikrát jsem ti øíkal,
e nemùeme jíst ustøice.
:05:30
- Je to zakázané.
- Ty nejsi id.
:05:33
Líbí se mi to.
:05:35
Mám rád ten klobouk.
:05:37
Pøipomíná mi,
e tam nad námi nìco je.
:05:41
To mám rád.
:05:46
- Jdu do chrámu.
- Nejde do chrámu.
:05:48
Chodí do chrámu èastìji ne rabín.
:05:49
Dej mi pokoj, enská.
:05:51
- Boe, dostane nìkdy rozum?
- Yuri...
:05:55
nezapomeò zkontrolovat
nabídku v Palace.
:05:59
Pro dospívající v Little Odesse,
byla vrada kadodenní souèástí ivota.