:02:00
Paneboe...
:02:05
A tak to s námi bylo vdycky.
:02:07
Dávat a brát.
:02:11
Ale hlavnì dávat.
:02:15
Leno, já myslím,
e tentokrát se u nevrátí.
:02:19
To bude dobrý, Carmen.
:02:21
Hned ráno za tebou zajdu.
:02:24
A Tibby a Bridget taky.
:02:27
Teï si budeme povídat,
dokud neusne.
:02:32
"Co je to napadlo?" posedmé.
:02:35
Navzájem jsme si pomáhaly...
:02:36
...dokázaly jsme pochopit vìci,
které by jiní nepochopili.
:02:39
Co je to napadlo,
mít v jejich vìku dalí dítì?
:02:43
Ale co já?
:02:44
Jsem jen jejich
hipísáckej experiment...
:02:46
...a teï se rozhodli
zaloit skuteènou rodinu?
:02:49
Pokraèujte.
:02:51
Vánì se zcvokli.
:02:53
Je to hrùza.
:02:56
- Naprosto.
- Stop!
:02:58
Leno, nechápe, e je to tragédie?
:03:00
Nemùe do toho dát víc elánu?
:03:03
Ale nìkteré vìci
jsme nedokázaly pochopit.
:03:06
Smutek nikdy není lehké bøímì.
:03:09
Pøesto jsme stály pøi sobì.
:03:11
Èím víc truchlíme nad ztrátou
manelky, matky a pøítelkynì...
:03:16
...tím nepochopitelnìjí je
pro nás její volba.
:03:20
Jaká míra beznadìje donutí
èlovìka spáchat takový èin?
:03:25
Utìit nás mùe jen to,
e nyní u je jí lépe...
:03:28
...ne jí bylo mezi námi.
:03:36
Upøímnou soustrast. Bridget.
:03:38
Ve vech situacích, které jsme
nemohly zvládnout samy.
:03:44
- Ahoj.
- Ahoj, Bee, jsi v pohodì?
:03:47
Jo. Musím se zbavit
tìch pitomejch podpatkù.
:03:50
Tady. Podrí mi je?
:03:53
Pobìím domù.
:03:55
I tìch, kterým bychom se
radìji vyhnuly.